|
|
Hlučínsko v průběhu dějin
Hartmannová, Denisa ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je za pomoci dostupných pramenů zmapovat dějinný vývoj území nesoucí označení Hlučínsko. Záměrem této práce je popsat všechna důležitá historická období tohoto území od 13. století do současnosti - počínaje markrabstvím moravským a opavským knížectvím, přes Prusko, První republiku a Německou říši, konče Československem a Českou republikou. Záměrem je rovněž objasnit, z čeho pramení specifika Hlučínska. Při zpracování této práce byly užity odborné publikace, jež se zabývají přímo Hlučínskem, nebo oblastí Slezska, do které spadá, v širším kontextu. Dále bylo užito také materiálů Muzea Hlučínska a pro zachycení nedávných či aktuálních faktů a skutečností rovněž internetových zdrojů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Analýza volební kampaně na Hlučínsku
Kroupa, Jan ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Šárovec, Daniel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou, zda a jakým způsobem dochází ke zohledňování specifických hodnotových vzorců a historických vlivů při politické komunikaci a ve volební kampani v historickém regionu Hlučínska. Identifikuje základní rysy hlučínského obyvatelstva, jejich projevy v současnosti a také historický vývoj, který jim předcházel. Z hodnot, které tvoří z Hlučínska specifický region, se jedná především o pracovitost, konzervatismus, silné postavení církve, vazby na Německo a Polsko, charakter pohraničního regionu, unikátní nářečí nebo smysl pro pořádek. Samotný výzkum sestává z dotazníkového šetření v elektronické formě mezi členy politických stran aktivních v historickém regionu, a také rozboru volebních materiálů dostupných v tisku (tištěné i online skrze rozhraní Monitora), na internetu a v rámci sociálních sítí, případně také materiálů poskytnutých samotnými zástupci stran. Princip přizpůsobování politické kampaně přebírá práce z modelu politického marketingu především podle Lees-Marshment. K identifikaci základních hodnotových orientací slouží výzkum Zicha, Anýžové a kol. vycházející z European Social Survey a další publikace zabývající se dějinami Hlučínska. Z výsledků šetření i rozboru je patrné, že většina hodnotových odlišností je v politické komunikaci zohledněna, přičemž...
|
|
|
Literatura jako médium paměti na Hlučínsku na příkladu díla Jany Schlossarkové
Kosařová, Michaela ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Brožová, Anežka (oponent)
bakalářské práce "Literatura jako médium paměti na Hlučínsku na příkladu díla Jany Schlossarkové"; řešitel Michaela Kosařová Jedním z důležitých médií kolektivní paměti na Hlučínsku je literární tvorba Jany Schlossarkové (*1941). Cílem této bakalářské práce je analýza této tvorby. Za využití teorie o kolektivní paměti a jejích médiích Maurice Halbwachse, manželů Assmannových, Astrid Erll a dalších, je v hlavní části práce dílo Jany Schlossarkové charakterizováno. Především na vzorku dvou naposledy vydaných knih "Co na Prajzske se stalo" a "Co na Prajzse se povědalo", které představují druhé vydání shrnující autorčinu předešlou tvorbu, je dílo zařazeno do souvislostí těchto obecných teorií. Je přiblížen obsah díla, styl psaní i vliv autorky a její tvorby při utváření, udržování a archivaci kolektivní paměti na Hlučínsku. Konkrétní textová rovina je pak představena na základě rozboru básně "Jak to s nami bylo". Na tomto vzorku jsou rozpracována pro danou paměť a identitu klíčová paradigmata. Jádro práce ve formě analýzy doplňují rozšiřující informace o Hlučínsku a jeho paměti, tendencích udržování této paměti a literatury, která tuto paměť zachycuje. Blíže rozpracována je také biografie Jany Schlossarkové. Pro účely doplnění analýzy samotné literatury byl proveden řízený rozhovor se zkoumanou...
|
|
|
Hlučíňané ve wehrmachtu - konfliktní narativ v české kultuře vzpomínání
Fojtíková, Anežka ; Mikulová, Soňa (vedoucí práce) ; Kochnowski, Roman (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá veřejnými projevy vzpomínání na druhou světovou válku na Hlučínsku, s důrazem na vzpomínání na padlé místní vojáky bojující ve wehrmachtu. Cílem diplomové práce je popsat, jakým způsobem se veřejně vzpomíná na druhou světovou válku na Hlučínsku, a prozkoumat vztah mezi tímto a většinovým českým narativem. Základní rozdíly mezi nimi vyplývají z faktu, že Hlučíňané se účastnili války na straně Německa. Kladla jsem si otázky, jaké jsou v kultuře vzpomínání využívány prostředky, kdo vzpomínání iniciuje, organizuje a financuje a jaká je motivace aktérů. Ze všech projevů vzpomínání jsem si k podrobné analýze vybrala pomníky a hroby padlých a pietní akty. Důraz je přitom kladen na vzpomínání po roce 1989, kdy specifický "hlučínský" narativ již nebyl tabuizován. V první kapitole jsou představeny používané termíny, teoretické koncepty a metodologie výzkumu. Druhá kapitola pojednává o historii Hlučínska a identitě Hlučíňanů. Následující kapitola nastiňuje český narativ o druhé světové válce za komunistického režimu a po roce 1989. Čtvrtá kapitola představuje výsledky samotného výzkumu o kultuře vzpomínání na Hlučínsku. Ty jsou v poslední kapitole porovnány s českým narativem o druhé světové válce.
|
|
| |
host ::
RSS.